Deník Sobota den pátý

Bylo sobotní ráno a jen tak jsem si čilil, poslouchal muziku a čile vyhlížel jestli už je zelenej David a můžeme se domlouvat na setkání) Během chvíle online byl a domluvili jsme se, že zajedeme na koupák za Prahou. Okolnosti nám přály a díky tomu jsme ještě nabrali Vandu, ať si ve třech užijeme pořádnou šVandu! :D

Po cestě jsme se jen rozehřívali, občas nějaká ta hláška a vtípek, jenže to bylo nic oproti  co mělo přijít) Dojeli jsme do Konětop a po chvíli hledání jsme se rozhodli pro pomoc publika – viděli jsme týpka jak si jede na kole nebo panímámu jak jde s kočárkem. Vtipkuju, že pojedeme stejně rychle jak borec a vyřídíme to s ním :D Takže jedeme za paní s odehraje se něco neuvěřitelnýho:

David: Dobrý den, prosimvás poradíte nám?
Domorodkyně: Jo, určitě.
David: Slyšel jsem že tady máte nějaký tajný koupaliště (říká lišácky s úsměvem)
Domorodkyně: (s jiskrou v oku) Máme tady tři.!
David: Ok, jedno jsme minuli, to je přervaný, druhý je zavřený a to třetí je kde?
Domorodkyně: Ukážu vám to na mapě, pojedete tady za Konětopy a pak odbočíte před Su..... H..no
David: Doopravdy, tady je nějaký Surový hovno? (všichni tři se smějeme)
Domo: Sudovo Hlavno...
David: No dobře, my pojedeme k tomu surovýmu hovnu teda, Díky... :D :D

Nakonec tedy najdeme i to tajné a má nic moc břehy, takže se vracíme k tomu koupáku kde je asi polovina pražské populace (druhá je na chatě :D Trochu to offroudíme přes pole a i přes mírné ztráty (minimálně jedná rozdrcená hlávka zelí) úspěšně zakotvíme u koupáku. Dostat se přímo do areálu je trochu dobrodrůžo, protože potřebujeme překonat menší potůček, což úspěšně dáváme)

Zakempíme si to ve stínu a hned si dělám spojence, pozdravím jednu maminu a požádám jí jestli bude tak hodná a pohlídá nám věci když se budeme všeci tři čachtat > usmívá se a souhlasí. Plaveme si a když se vracíme tak si David všimne, že na břehu se plácá jedna velryba (byli jsme v pískovně, né u moře :D) což nás dost pobaví)

Potom jsme si došli pro pití ať jsme cool, in, svek a up :D Jen co jsme to skoro dozunkli jsme šli na závody ve vodě, což byla šVanda (aby taky nebyla když jsem vyhrál :D). Dav se potom odpojil a s Vandi jsme dali otočkové hry – vodní verze toho, že se ohneš, přiložíš čelo na baseballovou pálku a točíš se... Takže po 20 a 25 otáčkách v prvním kole jsme byli slušně vyjetý, mít rozhozenou rovnováhu ve vodě je něco über a určitě si to někdy zas udělám :D

Ve druhém kole jsme chtěli dát 40 a 45 otáček... no a po těch jsem byl stejtej jak tobogán, ale totál! Zasekl jsem se o břeh, protože jsem odrotoval jak culík o pár metrů dál a když jsem se pokoušel vstát tak mi to silně ujíždělo k jedné straně, takže jsem se chvíli plácal než jsem to rozdejchal)

Po hře jsme byli trochu znaveni a proto jsme si zalehli každej na svůj flekm nejdřív mi vadily ty hlasy okolo jenže pak jsem usnul a spal chvíli. Dost překvapení co se stalo jakmile jsem se probudil -
Otevřu oči, vidím Vandu co na mě kouká a řeknu hned – Chvíli.
Ať se tomu můžu hned sám o 5 vteřin později divit :D

Postupně jsme se sbalili a vyrazili zpět do Prahé a vzali to do JIP, koupit banány. Jenže VanDavid jsou takový pijáci, že jsme ještě museli pořídit kapitána a kolu, holomci jedni... Prodavač byl zajímavej typ, zeptal jsem se ho do kolika maj a ona na mě tři vteřiny koukal (holt složitá otázka :D) a pak mě stejně zeptal jestli dneska.. Nakonec odpověd dokonce věděl a my vyráželi dom. Domů jen na chvíli, protože jsme se domluvili rovnou na večer.

Sice hodina a půl nadoma je krátko, ale okdobře. Utahuju si z nich, že jsou másla a já drsoň když si do drinku leju míň coly) Oni se jen pousmívaj a spěšně mi to vracej >To si povíme za pár hodin :D / Hele, já tě domů nepotáhnu...!
Když už je správná hodina a my jsme dobře nabitý, přesouváme se do Roxy, dobroty schováváme a do klubu vstupujeme) Zásadní momenty byly kupodivu ,,anglické“:

Snad celou dobu jsme tancovali, jen chvílema trochu klídek a když jsme jeli na Sádlera, tak se před nás narval jeden borec, přišel jsem k němu a hlásim –

Tohle jsou moje bičis! (ukazuju na dvě třicítky)
On: Hm?
Já: To jsou moje bičis.!
On: What?
Já: They are MY bitches!
On: Ok, ok...

Během chvíle byl fuč...Druhej moment je tomu podobnej, když bejvá dobrej nástup, build up tak chci do dropu zařvat Fucking Hell. A nebo jen tak podle potřeby) Ještě chvíli se natřásáme a trsáme a pak jakmile se zave sejdem všeci tři tak už jdeme. Čeká nás tajná věc, na tajném místě (: Takže radši přeskočím záznam ať neunikne víc infa než by se mi líbilo.

Jsme na střeše a jsme doslova ,,blown away“ výhledem, tím švitořením tam dole, atmosférou.. prostě něco kouzelnýho) Naštěstí jsme měli naložené mošny, takže piknik mohl začít. Kombíčko C&C samo sebou stále bylo akční (Cola, Captain), přibylo k tomu ještě tříchodové jídlo, vodička a brčínko (někteří i cigárka). Vtipný bylo že jsme si podstupně odskakovali – docela paradox dělat to na střeše :D.. a já už jsem měl označkovanej jeden roh, naše slečna zabrala druhej, takže David měl asi velké dilema kam s tím...

Tyhle všechny dobroty nám chvíli zabraly, takže kolem páté jsme měli krásný výhled a taky nepopsatelně krásný a zajímavý pocit – horkotěžko s něčím srovnat) Vydali jsme se na cestu zpět a Vanda zase během pár minut odfrčela, měla to vymáklý – kdy jak a co :D  S Davidem jsme to vzali metrem, rozdělili jsme si zbylý lup a každý spokojeně odfrčeli svým směrem :3

Deník Úterý den třetí

Píše se červenec dva nula jedna tři a máme tu už několikáte setkání s Pandou v posledních 3 dnech :D
Sraz máme tradičně v bany hany, protože přece jenom tam můžeme potkat všechny své známé a zatím neznámé tváře) Sotva uběhne pár minut a už se smějeme, Panda chce abych její barovou tonetku přistrčil i s ní blíž k našemu vysokému stolku a já jí pro jistotu zvednu a poponesu :D

Hned jakmile se nám uvolní stůl s lavicí, tak se přesouváme. Takže se mi pohodlněji sedělo ale už jsem měl o dost horší výhled na podholatou vysokou slečnu na gauči. Svět je spravedlivý, takže se mi do mého zorného pole usadila frnda v lososových krátké sukni) Z pohledu Pandy hlavně přišel jeden její známý, přezdívaný PR. Okolnosti nám dost přejí a během chvíle přichází legenda pražských podniků – MAESTRO Kartáček!

V tu chvíli ještě ležíme pod stolem smíchy a kdybychom věděli jen špetku z toho co bude následovat tak tam snad radši zůstaneme :D Panda totiž ten den docela málo jedla a řekla si, že to dožene jinými látkami (ano čtenáři, tušíš správně – zelenou látkou třeba :D) Když se vrátila tak jsem chvíli mlčel a jen tak si prohlížel její velké hnědé oči a překvapený obličej.

Zeptala se mě na pár věcí, ale mlčel jsem jak skála :D Panda se postupně dostala k jádru věci a řekla dvě zásadní otázky – Mám něco na nose? Smrdim?
To byly naprosto zabijácký dotazy a rozvázaly jazyk i mě)) MAESTRO za chvíli přišel a musel jsem mu dát radu do života.:
*položil jsem mu ruku na rameno a pravím:
Hele až ti nějaká holka řekne, že se jí nelíbíš tak jí narovinu řekni:
Vždyť jsi mě ještě neviděla celýho, takže nepředbíhej, žádný ukvapený soudy...!

Když prochází frnda v losových šatech a ona mu řekne jestli se trochu zasune pod stůl tak jí odvětí, že by možná měla kvůli tomu zadku zhubnout (což by byla škoda jak cyp, jen by se jí zmenšily prsa, nic víc :D). Zareagoval jsem na MAESTRA s tím, že umí slečnu potěšit J

Slečna velice rychle pochopí, že jsem solidní partie a k tomu, že celou dobu sedí směrem ke mě a Pandě, tak mi ukáže švába. Asi vás mili čtenáři napadá, že jsem s tim něco měl dělat – zavolat deratizéra nebo podobně. Jenže jsem dál byl ten cool guy, co se v jednu chvíli směje s Pandou.

Někdy poté si to v místnosti nakračoval kartáček takže jsem zákonitě potřeboval zahlásit – Hele kdo to kráčí s tim velkym zadkem! Potom jsem se také stavil za podholatou slečnou, ujistit se jestli to je Radka, či není. Odpověděl mi hoch vedle ní, s tím že je z Moskvy. Tak jsem jen ze srandy prohodil, že tam je asi málo Radek a že mi stačilo vědět Ano/Ne.

Taky jsem si potom promluvil s šváboukazivší dívkou, o tajných věcech (tak tajné, že je nedávám na net :D) Už jsme odcházeli a dneska nám tedy uznali partnerskou slevu (když nám dali minule přirážku, za to, že vypadáme single :D) Rozloučili jsme se a Panda i Jenda si to valili vlastní cestou.

Jenže happyent se zde nekoná – jelikož mi chyběl jeden jediný klíč k tomu abych se dostal do ,,náhradního“ bytu místo našeho. Bratr spal jak poleno s prášky na spaní a během chvíle jsem byl na průzkumu – Na co si ustelu své tělo? Během půlhodináče jsem našel lepenkovou krabici a trochu polystyrenu > Rozložil krabici, trochu zlomil polystyren ať mám solidní polštář a spal od 2 až do budíku :D Neuvěřitelný, jak málo mi stačí k tomu vyspat se)) Říkám si, že jsem dobře stavěnej když z tvrdé země jsem odpočatý, a jiní jsou rozlámaní z matrací a postelí :D :D :D