Pátek 19.3.
Část první - Praha 9
V pátek jsme s kamarádem měli jít do óčka ale něco se pokazilo, takže jsme to nechali na jindy. Namísto centra jsem vymyslel pouť po místních klubech. Nejdřív jsme začali v šugru, klub u kterýho mi chybí střední věková vrstva. Většina lidí je tam od 15 do 20, pak je tam taky poměrně dost lidí od 30 do 50. Ještě se mi tam nepodařilo při pickupu narazit na starší dívku. No uvidíme třeba časem. Hlavní je, že tenhle večer jsem sebou měl kamaráda a díky němu se povedly fakt zajímavé situace ;)
Přišli jsme do šugru, pili jsme a povídali si. Čekali jsme až příjde víc lidí a už jsem pomalu Éčko popichoval aby si vybral, já už jsme totiž vyhlídnutou dívku měl. Éčko si taky po chvíli vyhlídnul slečnu. Za chvíli a o nějáký ten drink později se za ní vydal, začal se s ní bavit a její kamarádka jen seděla a smutně koukala. To pro mě byl jasný impuls, šel jsem jí trochu zabavit. Patřila do trojlísku černovlásek z nichž si Éčko vybral ,,fialku".
Přišel jsem a sedl si vedle ní, prohodili jsme pár vět. Nebral jsem to nijak smrtelně vážně, chtěl jsem jí hlavně zabavit, než se vrátí její kamarádka. Po chvíli hráli Barbaru Streisad, aby tak ne když jsem si o to řekl :D. Vytáhnul jsem tu holku na parket, což byl hloupej nápad ale to mi došlo až později :) Když dohrál ten song, tak ta holka říkala, že jde za kamarádkama. Éčko byl už nazpátek u stolu :)
Rozebrali jsme co se dělo zatímco jsem pomáhal zaměstnat kamarádku fialky se, kterou se bavil. Trochu jsem něco poradil, ujistil Éčko, že to co on vnímá jako fatální chybu je doopravdy jen maličkost a fialka na ní hned zapomene. Potom přišla řada na mě chtěl jsem jít za jednou moc pěknou holkou, vysoká, štíhlá blondýna. Ale když přiběhla, s radostí objala a zlíbala jednoho hopera tak mě trochu přešla chuť.
Dopili jsme naše drinky a vyhlíželi jsme fialku, říkám Éčkovi - ukaž mi na nějakou dívku a já za ní hned půjdu,, Ukázal mi na ní a šel jsem se s ní bavit. Zrovna šla kolem tak říkám.
já: Ahoj, čekáš tu na mě?
ona: Ne, fakt ne. *s úsměvem
já: Chodíš sem často?
ona: Jsem tady asi podruhý.
já: Taky jsem tady tak podruhý, potřetí ;)
já: A odkud jsi?
ona: To asi neznáš, Velenice.
já: To bude asi za Prahou. Já totiž rozděluju svět na dvě části, v Praze a za Prahou. Brno? Ta toková malá vesnička za prahou? :D
*směje se
ona: Já jsem.. *podali jsme si ruce, představila se mi ;)
já: A kam chodíš na školu?
ona: Na technickou.
já: Takže z tebe bude paní inženýrka? :)
ona: No spíš kuchařka?
já: Fakt? Přesně tebe jsem potřeboval potkat, umíš udělat žemlovku?
ona: Ještě jsem jí nedělala.
já: Chci totiž někdy v sobotu udělat žemlovku a k tomu štrůdl.
ona: Časem se jí určitě naučím :)
*už jsme se bavili nějákou chvíli, napadlo mě použít časovou tíseň
já: Už budu muset za chvíli nazpátek za kamarádem, dáš mi na sebe číslo abychom mohli zajít ven?
ona: Jo dám.
* vytáhnu mobil
ona: Ty máš úplně ten stejnej jako já. *na důkaz vytáhne svůj ;)
já: To je osudový znamení, jestli věříš na osud :)
ona: Nevěřim.. :)
* mezitím mi napsala číslo, ujišťuju se, že si pamatuju její jméno
* prozvoním a ona si mě taky uloží, rozloučíme se a jdu nazpátek za Éčkem
Chvíli se bavíme a pak se dívka co ho okouzlila objeví poblíž u stolu s další kamarádkou. Vyburcoval jsem ho do akce a šel jsem jako první, musel jsem zabavit její kamarádku, izolovat fialku. Vzal jsm si jí kousek stranou a bavili jsme se:
já: Ahoj, chodíš sem často?
ona: Moc ne, právě chodim spíš do centra.
já: A kam do centra? Bych tam chtěl začít chodit ale ještě to tam neznám..
ona: No máš tam lucernu, ale ta je drahá,, máš facebook? Bych ti poslala odkaz
já: no jasně - Šťastný Muž
*směje se
já: A jak seš tam ty? Abych věděl koho potvrdit :)
ona: .... ....
já: Díky ;)
Asi jsme ten den neudělali moc dobrých skutků, protože zatímco já jsem zabavoval kamarádku číslo jedna, přišla k fialce kamarádka číslo dvě, takže Éčko neměl volné pole.. Pro příště to chce víc odvážných kamarádů a nebo více štěstí :D
Už jsme šli, náš plán být v tom klubu hodinu jsme tak 3X překročili, ale což. Bylo kolem půl jedné a hřála nás myšlenka - noc je ještě mladá. Taky jsme vykoumali, že ikdyž Éčko nezískal na fialku kontakt, tak to neni ztracené jelikož já mám FB na její kamarádku :)
Část druhá - Praha 8
Vrátili jsme se na metro, tam si dali sušenku, vzali to metrem na kobylky a pak pěšky do Fleapitu. Před vchodem nás zastavili 3 lidi, jedna dost narvaná holka a dva kluci. Holka říkala, že tam dělaj security a ptala se nás na věk. Trochu jsme si hráli, nejdřív jsme řekli 21 a 19, potom Éčko řekl zas vyšší, 19 a já 13,5. Měl jsme ještě narážku - Ty nás ani neosaháš, jestli sebou nemám zbraně? Holka po nás chtěla občanky,,:D Chvilku jsme pokecali, týpek mi řekl, že mě zná od vidění (to mě potěšilo) a šli jsme dovnitř.
Jak to tak v pátek bývá, tak skoro všude byly zabraný místa. Po chvíli jsme našli volná místa a sedli si tam. Začal už známý postup. 1) výběr. Byl jsem jako dítě v cukrárně, nemohl jsem se rozhodnout. Éčko jak viděl příležitost tak vyrazil, měl v paměti silně zapsáno, že kdo zaváhá ten neoslovuje :D
Ani nepotřeboval motivační rituály jako - 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ať je to kdokoliv, hodně štěstí;)! Sebral se a šel, překvapila mě jeho odvaha, suprový, tohodle si vážím. Šel za úplně neznámou holkou. Vrátil se po chvíli a říkal, že mu moc nevěnovala pozornost, sice mu představila kamarádku ale potom šla za jinýma kamarádkama ke stolu..
Jen co se Éčko vrátil, tak během minuty jsem šel za jednou holkou, Éčko měl narážky, že je starší. Ale já je odvracel se slovy - simtě, nesmíš se omezovat! Přišel jsem za ní a po chvíli si přisedl. Po chvíli jsme se dostali k tématu věk.
já: Já bych ti tipoval kolem 20, kolik ti je?
ona: Faaakt? Ale doopravdy, kolik myslíš, že mi dooopravdy je?
já: 20-22 jsem si tím jistej
ona: Tak to je hezký, mě je 27
já: Tak to právě vypadáš na ten věk dobře, mám kamarádku co jí je 27 a na ní je to trochu vidět ten věk. Nemá vrásky ale už je to trochu znát. viz spontánnost
ona: To jsem ráda, že mi hádáš tak málo
* chvíli jsme se bavili a nějak jsem vycítil ten moment
já: Už budu muset nazpátek za kamarádem, dáš mi na sebe číslo nebo něco?
ona: Ne.
já: A proč ne?
ona: Prostě ne.
já: Tak jo, měj se.
*neudělal jsem vědomě žádnou chybu, ani trapný ticho nebylo, tipuju na příčinu věk, taky mohla být zadaná a nebo si nevšimla modrý ofiny :D..
** trochu jsem selhal v okamžiku zjišťování příčiny, příště poškolím ;)
Vrátil jsem se a nebyl jsem skleslej z neúspěchu, je to přirozené, že holky nemaj náladu, maj přítele, nesedneme si navzájem nebo se něco pokazí. Tak jsem věděl, že jsem nechyboval a získal trochu zkušeností. Potom byl na řadě Éčko, zašel za tou holkou, co nás předtím ,,kontrolovala". Chvíli se s ní bavil a dokonce i získal kontakt, čehož si cením :)Jen co se vrátil tak jsem vyrazil za holkou co seděla u stolu s partou kamarádů, dotkl jsem se jejího ramene a říkám -
já: Ahoj, můžeš na chvíli?
*nečekám na odpověd a jdu pár kroků stranou
ona: Jo, co potřebuješ?
já: Nechodila tys náhodou na základku tady na školskou zahradu?
ona: Jo chodila :)
já: A znáš ...
* bavili jsme se o škole a známých, potom jsem trochu failnul
já: A ty už pracuješ, nebo ještě studuješ?
ona: Už pracuju, jsem zkoušela Vš ale nevyšlo to
já: Jak nevyšlo, jsi nezvládala se to učit?
*vim, že příště se takhle neptat, nemůže jí být příjemný se o tom bavit
ona: No zkoušky..
*potom jsmi ještě chvíli povídali a pak jsem odešel s kontaktenm na lide.cz ,, novinka pro mě :D
Vrátím se a jdeme s Éčkem od stolu si stoupnout blíž k baru. Dali jsme si colu, protože jsme za sebou už měli asi 3 piva a nějáký ty panáky. Chvíli jsme byli na místě a potom jsem vyrazil. Abych měl trochu víc jistoty tak jsem nasadil provázek.
Přišel jsem za jednou kočkou a říkám:
já: Ahoj, nemáš provázek?
*několik vteřin překvapeně kouká
*ale po otázce vždy čekám na odpověd, takže počkám..
ona: Ne, provázek fakt nemám, proč? :)
já: Přeci abych mohl navázat kontakt
já: Tak to budeme muset zvládout bez něj.
*nasadila dost negativní gesto, založila ruce (viz. řeč těla )
*uvědomil jsem si, že ještě jednou něco pokazím a hned mě odpálkuje
já: A ty bydlíš tady někde poblíž?
ona: Jo na ládví.
já: A znáš Bendyho Reketa?
* potom jsme se bavili o Bendym a něčem dalším
ona: Já už půjdu za přítelem, kterej stojí za tebou
já: Dáš mi na sebe číslo abychom se mohli ještě někdy vidět?
* dost drzý, až troufalý ;)
ona: Ne nedám.
*chvíli ještě kecáme
ona: Tak si mě přidej na FB jsem ... .....
já: Díky :)
Vyrazili jsme do dalšího klubu, ale jelikož bylo kolem půl třetí ráno, tak tam bylo tak 20 lidí a už tam nebylo z čeho vybírat, spousta zadenejch holek..
Šli jsme tedy dom. Éčko měl trochu špatnej pocit z toho, že nemá kontakt na fialku. Já zas z toho, že jsme to nezkusil na tu zadanou blond sexbombu. Ano bylo by to hodně těžký, ale přesně to mě baví...
Chodit takhle po klubech s kámošem je legrace. Navzájem se hecovat, pomáhat si tím, že zaměstnáváme kamarádky nějáké dívky. Nebo i tím, že hned jdeme do akce, či často. To toho druhého taky dohoní k aktivitě ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat