V sobotu večer jsem s kamarádem razil do Crossu a po cestě jsme si dali lahev zelený abychom se trochu nabudili. Jen co jsme dorazili jsme potkali Davida a Sandru, ti neznali Tomáše a mě znají.
Prohodili jsme pár vět:
já: Ahoj, tohle je Honza a já jsem Tomáš.
Sandra: A jak se máš Tomáši? (říká směrem ke mně)
já: To máš fuk.
*smeje se tomu)
David: Ty máš novou mikinu viď?
já: Ani ne, jen tak 2 hodiny.
David: To už je skoro retro (smějeme se)
Potom se trochu koukneme kolem, jdeme usídlit dolů na patro dolní stage. Vyhlížím stůl kde se nám bude líbit, najdu jeden s blondskou – ideál.
Hele, je támhle naproti volno?
ona: Hele je.
já: Hele a ty tu jsi sama?
ona: Hele jsem tu s bratrancem.
já: Hele a je z Prahy?
ona: Není.
Já: Super! : ) >tohle bych odpověděl na cokoliv :D
Chvíli si povídáme a pak už musí, povídám jí, že v klubu bude málo blondýn > zřejmě jí to nepéruje a jde : )
Po téhle dívce, krátkém rozehřátí, následuje majstrštyk. Dívka která doopravdy zaujala a proto nejdu riskovat to, že to tímhle článkem zhatím.
úterý 13. prosince 2011
Ze života 14 Nejlepší Mikina + pickUP
V sobotu mě probudil telefon, že mám jít do práce, tak jsem tedy šel. Tam jsem si vyslechl pochvalu za 2 nápady, které jsem měl. Odkroutil si 4 hodiny a šel pryč. Cestou jsem se stavil na Fashion Marketu, kde jen tak letmo prohlídl pár triček a jiné stánky ani nezkoukl. Už jsem myslel, že se mi nic nezalíbí a půjdu zklamaně dom.
Ale to bych nesměl narazit na jednu slovenku, které všechny kusy oblečení, které přivezla ušila ve vlasních rukou, takže samé originály. Zaujalo mě mikino-tričko, torso pokryté červenémi, černými a bílými proužky, hnědozelené rukávy + jedno okénko komixu jak na hrudi tak na zádech. Absolutní top, podobnou mikinu-tričko jsem v životě neviděl a snad na nikom jiném než na sobě neuvidím :D
Nebylo co řešit, dojel jsem si domů pro peníze a koupil si ten unikát, hned ten večer i další večer se ukázalo, že jsem se trefil do černého. Mohl bych doporučit web, tu holku ale nebudu komerční. Radši vám popíšu jak jsem se bavil s tou dívkou.
Je to slovenka a pořád ze mě páčila kde pracuju, nejdřív jsem jí odmítl se slovy – Známe se teprve 5 minut,, později se slovy, že je to tajný (přičemž ani jedno jí neodbylo, spíš naopak) a potom jsem jí řekl co dělám.
Když jsem si zkoušel onu mikinu, tak jsem utrousil – ta je ale velká
zuzka: Víš, já chci vysokýho kluka tak proto šiju velký věci.
já: Takže si nejdříve oblečeš svýho muže a pak si ho vezmeš?
Říkala něco o můrování což jsem pochopil jako stavěni zdi a potom jsem s úsměvem odpověděl, že vím co je to čínský můr : ) což jí pobavilo.
Později řekla něco ve smyslu – Kdybys byl starší tak bych tě pozvala na kávu.
já: Ale já jsem starej.
zuzka: Já jsem hodně stará (vypadala na 27 max30)
já: Já jsem taky hodně starej (s lišáckym úsměvem)
(směje se)
Domluvili jsme se, že se jí ozvu ohledně oblečení na zakázku (na míru a mírně podle mých představ)
Je zřejmý, že na některý holky nenucenost + vtip + porozumění působí doslova magicky ;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)