Report 24 Očko WIN!

Pátek/Sobota 29/30.7
Zdravím

Rozhodl jsem se, že nebudu už jen pracovat a zase se dám asi po třech měsících na pickup : )
Včera už jsem tak trochu začal a stejně jsem měl strachy jako nějáká lama ( co jí řeknu?, vždyť je to trapný, co když mě odmítne?). Chci se zase dostat do formy a díky práci, kterou teď mám budu úspěšnější než dřív (práce kde je hlavní komunikace a pohotovost).

Pěkně od začátku: V pátek jsem byl od 18 do 20 v práci, přičemž v průběhu se mi ozval Éčko, jestli bych s ním šel na koncert, kam jsem nakonec šel. Měl jsem na sobě černý kalhoty a bílou košili se slabými tyrkysovými proužky, jako party oblečení podle mě neurazí/nenadchne. Stihl jsem asi jen tak půl hodiny z toho koncertu. Asi nejzajímavější část se stala o menší pauze.

Holka co stála přede mnou se otočila a jako, že jdou někam dopryč, povídala:

holka: Nechceš nám tady pohlídat místa?
já: Nechci ale budu muset.
holka: (smích)
*věděl jsem, že se s ní pak můžu beztrestně začít bavit a nejspíš to i uvítá

Po konci koncertu jsme se stavili v McD na sendvič a taky do KFC pro crusher. Slečna za pultem se ptá:

slečna: Malej nebo velkej?
já: Řekni jí střední.
Éčko, slečna: (smích)
Povídám Éčkovi - heeej až budem odcházet tak udělej půlkrok pryč pak se otoč a řekni jí o číslo, to je Colombo efekt, znám to z práce funguje to!
Éčko slíbil, že příště teď doopravdy ne-

Zamířili jsme do Óčka, kde už byla Andreja, její kamarád a jeho kamarádi. Všem jsem se představil jako Franta z čehož Éčko a Andreja měli neuvěřitelnou zábavu :) Sedli jsme si na bílou pohovku, odložili věci a povídal jsem si s Éčkem. Pak se toho stala strašná spousta, popořadě asi takhle:
Šel jsem na záchod a vrátil se po půlhodině, protože při cestě zpět jsem šel tancovat s Andrejou a jejím kamarádem. Učil jsem Éčko tancovat (hardstyle nejde naučit za jeden song, jak jsem zjistil :D). Občas jsem taky tancoval sám, když Éčko nebo Andreja odešli.
Taky jsem se rozhoupal a šel za jednou slečnou, když seděla sama na pohovce.

já: Ahoj, co ty tady tak sama?
ona: Ahoj, takhle sama tady slavim narozeniny.
já: Fakt? A kolik ti je?
ona: 18, teda bude mi až asi za měsíc, ale slavíme to už teď
* následovalo povídání asi 10 minut, kde je důležitý, že se mě poměrně dost ptala, představila se mi a taky byla zvědavá odkud jsem, zajímavější momenty

já: Mě baví i tancovat sám, na tanci nejsou hlavní ty lidi okolo ale tvůj vnitřní pocit
ona: Jo toho jsme si s kamarádkou všimly, hrozně nám připomínáš jednoho spolužáka z diplomatický školy.
*dobře se mi s ní povídalo, moje srdce třikrát zaplesalo, poprvé když se mi představila, podruhé, když řekla, že závodně tancuje a potřetí když jsem se dozvěděl, že dívka občas dělá fotomodeling : )

Ve chvíli kdy se kolem nás prohnala Andreja, jdouce směrem ven a mě začal zvonit mobil jsem se s ní rozloučil s tím, že se ještě uvidíme později.

Potom jsme stihli dělat samý blbosti a ztřeštěnosti. Při tanci jsme si házeli s kelímkem z neonové zářící hmoty. Tancovali jsme na velkém kvádru a při hlavním beatu jsme seskočili dolů. Taky jsem tancoval a měl při tom Andreju na ramenech (dokonce jsem jí ani nemusel držet rukama za nohy :) Taky jsem jí vyzvednul aby se dotkla koule uprostřed parketu.

Tancováním jsme strávili mrtě času a občas jsem se koukal jestli Hanička a její kamarádi jsou stále přítomni. Vydrželi jsme fakt dlouho, kolem půl třetí ráno nás bylo na parketu jen několik.

Kolem třetí jsme šli, já se rozloučil s Hanou a vzal si na ní kontakt, se slovy.

Co takhle zajít ven?
ona: Jo můžeme se domluvit.
já: Nejlepší bude domluvit se a vzít si pro jistotu číslo.
ona: Nebo FB, tam se to dobře domlouvá.
*pobavil jí můj novej FB >> Šťastnej Jak Blecha

Vyšli jsme ven a já se pak stejně vracel pro pracovní batoh.

**Kdybych to měl shrnout, tak mi do jistý míry pomohlo, že ona už o mě věděla, všimla si mě jak tancuju s Andrejou nebo sám. Teď se v Óčku budu kdykoliv cítit jako doma, budu vždy absolutně v pohodě, už druhej klub kde hlavně díky tanci mám tenhle dobrej přístup. Cestou domů jsem neusnul a dokonce i v tramvaji potkal kamaráda ;) ;) ;)

Dnes jdu do Crossu na DUBSTEP! ; )

Smíšek

Ze života O6 Part time job time

Neděle 12.6.

Dnes napíšu pár řádků o vstupních pohovorech, neboli výběrových řízeních, neboli pracovních pohovorech ve vašem potenciálním pracovišti. Tyto setkání jsou vždy domluvené po telefonu nebo oznámeny přes email a následně potvrzeny. Zmíním s čím jsem se setkal během pohovorů do společností:

Asbestos Laboratory
BussinesMedia

Bohemia
Centrio

Zepter
GreenFusion

Taky připíšu osobní zkušenost s těmito pozicemi:

vlastník svého byznysu - Amway
finanční poradce - OVB
konzultant, obchodník - Centrio
crew - McDonalds
crew - Burger King
,,hostess" - BBA
dělník - Fischer & Partner
dělník - Trenkwalder
mytí oken, práce na stavbě, kopání - rodina

Ze života O5 Den na plne kule část poslední

U vchodu se nás jen ptali na věk, mě i mé společnici to věřili takže jsem dostal zelenou a ona červenou... pásku : ) Koupil jsem něco k pití, a usídlili jsme se v křeslech kolem stolu. Ona byla fakt nadšená z houpačky takže jsme se šli za chvíli pohoupat. Nejdřív jsem se odrážel nohou od baru a pak jsme se normálně houpali. Tak moc až jsem se nohama šťouchal do látky nad barem ( : Radši jsem to pak brzdil aby se mi nepřitížilo, což u ní nehrozilo, když nepila..

Dohoupali jsme se a vrátíme se ke svému stolku. Chvíli jsme tam pobyli, dopil jsme drink a šli jsme tancovat. Bylo to fajn, užíval jsem si to. Ona taky byla spokojená ( :
Vtipný bylo, že jsem viděl kus opodál tancovat jednoho malýho kluka, dával to. Tancoval s vyšší holkou než byl on sám,, asi o hlavu. A když jsme tancovali třeba po hodině, tak jsem ho viděl tancovat tělo na tělo s nějákou stejně vysokou holkou jako je on sám. A ta vysoká vyšší holka tam naběhla a chtěla je od sebe nějak odtrhnout...

Kamarádka se šla sama houpat a já jsem šel ke třem holkám co byly u stolku a začal jsem se s jednou bavit.

já: Ahoj, co jsi dneska dělala?
ona: Ty se mě jen tak zeptáš co jsem dělala jo? Já jsem xxx.
* měl jsem pocit, že touhle neobvyklou otázkou a asi i odvahou (žádnej rozklepanej hlas, ani špatná řeč těla) + měl jsem přístup, že je mi to jedno, nepotřebuju jí sbalit, to je jen příjemnej vedlejší efekt komunikace
já: Tak jo znova..
já: Ahoj xxx, co jsi dneska dělala?
* něco odpověděla a začali jsme si povídat, zjistil jsem, že je ve třeťáku, což je super
** přišla její kamarádka a něco povídala, počkal jsem až to dořekne a říkám k xxx
já: Klidně se mi může představit, nemusí se stydět.
* přístup jako Cool guy, pohoda, legrácky
ona: To je Verča *podali jsme si ruce
*někdo jim přinesl drinky a ony si chtěly připít, tak jsem udělal 2 kroky taky pro svojí sklenici
** ťukli jsme si a já jsem říkal - na Verču (když jsem si ťukal s ní) nebo na mě,, s někým jiným
* s xxx jsme si ťukli 2x pobavilo jí to
** po chvíli se přidala kamarádka, protože nějákou dívku z té skupiny poznala

xxx: A jakej vztah mezi sebou máte vy 2?
Já: Je moje hodně dobrá kamarádka, takový se těžko hledaj, výborně si rozumíme. Vztah by to naše kamarádství jen zkazil, ale občas mě to napadne.
** to by nenapadlo jen gaye
* dál jsme si povídali

xxx: My už půjdeme, já se půjdu rozloučit s lidma.
já: Tak mi na sebe dej kontakt.
xxx: A co by jsi chtěl?
* bez zaváhání jsem řekl číslo

nadiktovala mi ho, zeptal jsem se jí, jestli si je jistá, byla..

** nečekal jsem až odejdou, řekl jsem jí, že jdeme s kamarádkou tancovat a šli jsme

Jen co jsme se vrátili, tak kamarádka šla na houpačku a já jsem za ní po chvíli přišel a ptal se jestli jde tancovat, nechtěla. Takže jsem šel sám, bylo to fajn. Když jsem se vrátil, tak byla na houpačce s nějákým klukem. Nechtěl jsem tam jen tak sedět a čumákovat, ta jsem šel za jednou blond holkou, sedl si vedle ní a povídali jsme si chvíli.

Potom jsem chvíli byl s kamarádkou a pak jsme se zase rozešli, šel jsem na parket a po chvíli vidím, že přišla s tím klukem co se spolu houpali. Všiml jsem si, že nejdřív jí chytal za boky ale pak toho nechal. Dotancoval jsem a šel jsem si na chvíli sednout. V tom příjde ten její nápadník a ptá se mě co jsem její. Přiznávám, že kamarád, pak se ptá na její jméno. Odmítám s tím, ať se zeptá jí. Pak to jméno řekne a chce potvrzení, suše řeknu, že jo zvedám se a jdu za úplně cizí holkou. Protože mě totálně odradil tou otázkou, která byla zbytečná a fakt si mě tim nezískal..

Když jsme odešli tak jsme se na něj zeptal. Zjednodušeně mu kamarádka uhnula když se chtěl líbat, ale číslo z ní dostal. Ale prej je to děvkař protože se bavil ještě s nějákou jinou holkou ;) Co jsem pak teda já? Asi seminaturál ; )

Smíšek

Ze života O5 Den na plne kule část prostřední

Po Podolí jsme jeli na Můstek, kde jsme se rozloučili. Cestou jsme chtěli udělat takovou vtipnou scénku. Já jsem měl za úkol přijít k informační tabuli a něco si tam prohlížet. Téčko byl pověřen tím, že ke mě příjde ze zadu a dá mi pořádou pecku do zad, celou dlaní. Když se otočím tak mi odvětí, že tu mouchu dostal.

Víc jsme si ten rozhovor nepřipravovali a dost mě vadí, že do toho Téčko nešel,, nevím proč.
Tohle je ale jen první level. Druhej level je udělat tohle někomu cizímu. Už se těším na ty překvapené obličeje a reakce.

Po kratší cestě jsem dorazil domů mohl jsem si trochu odpočinout, na večer jsem totiž měl ještě plány. Se svojí hodně veselou náladou a díky tomu, jak jsem byl rozdováděnej díky ,skoku" jsem vymyslel další prank. Neche se mi to znovu sáhodlouze popisovat proto to zkopíruju, a doplním, že se to bude provádět v supermarketu.

čuk a gek (16:09:05 3/06/2011)
hele tak plán jo

čuk a gek (16:09:10 3/06/2011)
seženeme lichi

čuk a gek (16:09:18 3/06/2011)
2) půjdeme ho navážit

čuk a gek (16:09:27 3/06/2011)
3) místo lich na váhu dám tebe, sedneš si na ní

čuk a gek (16:09:45 3/06/2011)
4) příjdeme ke kase a budeme mít lichi s nálepkou 150 kilo ;) ;) ;)

Naty (16:09:49 3/06/2011)
pak to budeš platit ale :-D

čuk a gek (16:09:55 3/06/2011)
jo toho se nebojim :D

Naty (16:10:11 3/06/2011)
hlavně zničíme váhu, ale já nejsem ta, který je 18 že?:-D

čuk a gek (16:10:20 3/06/2011)
asi tak :)

čuk a gek (16:10:26 3/06/2011)
nezničíme, tě pomalu položím ;)

čuk a gek (16:10:47 3/06/2011)
a i kdyby, tak jsme měli moc ovoce :D

Naty (16:11:02 3/06/2011)
nevadí ti, že sou tam kamery a znuděný důchodci, který přesně čekaj na něco, za co by mohli kohokoli seřvat :-D

Naty (16:11:06 3/06/2011)
ale ok, jdu do toho :-D

čuk a gek (16:11:10 3/06/2011)
super :)

čuk a gek (16:12:04 3/06/2011)
můžem klidně použít žlutej meloun a říka, že je kouzelnej, proto váží těch 50 kilo :D :D

Ještě o něco veselejší jsem večer vyrazil na akci jménem lesopark, s nejlepší kamarádkou.
Cestou tam jsme koupili 2 růžová vína a colu, ikdyž jsem věděl, že nechce pít aby nedopadla jak minule.

Na místě nikdo nebyl, tak jsme si sedli na lavičku a řekli si, že počkáme hodinu. Kus před námi na mýtině, dobrých 50m, hrál nějáký pár něco ve stylu přehazované, ale bez sítě.
Při jejich neúspěch vždycky zvolal něco jako - To byl ale fail, Failure. Moji společnici to náramě bavilo a přidala se se slovy smůla. Asi po pátém výkřiku řikám - už toho necháme, ať je zas tak moc nenaserem ; )

Víno jsem otevřel za pomoci klíče a klacku (nebyl můj ;) a začal pít. Po chvíli mě napadla další chujovina. Vždycky když projížděl okolo někdo na kole, nebo běžel tak jsem zvolal:

Užíváme si přírody plnými doušky! a hned přitiskl lahve ke rtům, několikrát si loknul.

Měl jsem potom super pocit, když jsem rozesmál jednoho cyklistu. Úžasný takhle pobavit někoho cizího. Jakmile za chvíli projížděli znova, tak jsem zrovna pokládal colu a ten chlápek se šibalsky usmíval.

Večer pokročil, já otevřel druhé víno (kamarádka mi s prvním pomohla jen jedním lokem..)
a říkali jsme si jak je na FB zjebeme, že udělají akci, píšou ať bereme zpěvníky, buřty a pak nikdo nepříjde? A během 10 minut vidíme skupinku lidí,, kamarádi : )

Přesunuli jsme se na jinou mýtinu, opekli si tam buřty. Přiběhnul k nám pejsek od skupiny odpodál a já zavolám:

Bobikááááá, to bude dobrota : )
Moje i jejich skupina mě odmění smíchem a my kolem 10. už razíme směrem centrum, protože se chceme stavit do Óčka. Jdeme nazpátek a místy vidíme pěkné ..... tmu
Kamarádka je dost vyděšená, držím jí za ruku a uklidňuju, že nikoho lepšího než mě sebou nemůže mít. Ani jí radši neříkám, že od té doby co jsem běžel asi 5km lesem v 10 večer tak už se bojím v lese mnohem mnohem míň. Cestujeme směrem Vyšehrad, mikinu, svetřík a malou kabelku si v metru zavěsíme na šprušle nahoře. Z těch nechápavých a ,,WTF" pohledů máme náramnou srandu.

Jsme před Óčkem a ona je trochu nesvá, ještě tam nebyla. Ohromě se těším na tancování, holky, lamerský kluky a cokoliv co příjde ; )

Ze života O5 Den na plne kule část prvá

Zdravím

Dlouho už jsem nenapsal žádný report ani článek a trochu mi to i chybí, proto dnes napíšu takový ,,zápis do deníčku".

Abych mohl dobře popsat svůj páteční den, tak začnu už od čtvrtku. Ve čtvrtek večer jsem byl u kamaráda, většinu času jsem oba byli na svém PC a povídali si. On si psal na skype se svojí holkou a ještě nějákou další ženou. Občas si nevěděl rady nebo si nebyl jistej jestli něco může poslat, tak jsem mu poradil co si smí a co nesmí dovolit. OBčas jsme se zasmáli a ještě radši byl Téčko, když viděl, že slečna/y pozitivně reagují : )

Naše vymyšlená hláška:
Jsem u kámoše / Spí u mě kámoš. Budou nás bolet prdele/ Už nás bolej prdele.
* pak počkám až ten/ta na druhé straně začne psát a napíšu
Sedíme tu na gauči už 3 hodiny
*občas to napíšu i později,, úspěch stoprocentní : )
Pořádná sranda začala až teprve když vlezl na seznamku a projížděl inzeráty, společně jsme na ně vymýšleli odpovědi. Některé jen for fun, jiné i vážné.

Inzerát: Hledám milého kamaráda.
Reakce: Taky hledám kamarádku, doufám, že to neni naše jediná společná věc ; )

Inzerát: Chci zase zažít ten pocit šimrání motýlků v břiše.
Re: A já zas chci aby mi stál klacek od prvního pohledu a to rovnou 24 hodin v kuse.

Seznamka nás přestala bavit, takže Téčko se vrátil k badoo a já jsem si začal hrát hudební hru. Šli jsme spát až k ránu,, asi ve 4. Divný, že jsem se vzbudil už v 8 a nechtělo se mi spát. Jen co se zbudil i Téčko jsme se najedli tak jsme vyrazili směrem podolí.

Jak jsem byl navyklej z pondělí tak jsme měli v plánu plavat třikrát po dvaceti minutách, což jsme ze 2/3 splnili. Ale zase jsme toho stihli dost za hodinu, 40 minut plavání, 10 minut sauna, trocha oddychu a taky jeden průšvih ; )

Ten se stal vevnitř v krytém bazénu. Stáli jsme s Téčkem u nejmenšího skokanského prkna, ze kterého jsem v životě nikoho neviděl skočit. Voláme na plavčíka:

My: Plavčíku
My: Plavčíku!!
*otočí se
My: Můžeme z toho prkna skočit.
On: Ne
My: Jenom po nohách...
On: Ne
*neřekl to moc nahlas
Já: Takže můžeme?
* kroutí hlavou, neguje
Já: (k Téčkovi) jdu támhle k oknu a pak skočím, teď na nás čumí..

Po chvíli jsem se vrátil, vylezl po schůdkách na prkno, překročil tabuli s nápisem ZÁKAZ VSTUPU abych po ní neuklouzl. Jdu dál po prkně. Plavčík řve ať neskákám ale já jdu až na konec a skáču, jen slyším táhlé Néééééé ; )

Vynořím se po několika sekundách a už na mě řve, že jsem skočil (ne asi ty sherlocku..)
Odpovídám něco ve smyslu, že jsem neskočil ale jenom slezl z toho prkna. Přísně si to razí ke schůdkům, řve na mě ať vylezu. Nechci ho ještě víc nasírat takže plavu k němu.
Říká, že mě vyvede ochranka, na což vůbec nereaguju a vlastně na něj už vůbec nereaguju.

Stojí u schůdků, ruku připravenou, že mě čapne pod ramenem a půjdeme bůhvíkam. Ale já vylezu a hned jdu pryč od něj k oknu. Kdyby mě chytil tak se mu vyvlíknu, a kdyby byl přísnější tak ho hodím do hlubin (vzít si ručník a utéct bych stihnul ; )

Pohrozí mi, že ještě jednou a vyvede mě ochranka. Jen doufám, že tam bude příště jinej abych mohl zase skákat : )

Ze života O4 Rádi se bijeme

Ne, normální a klidné akce se mi nestávají...

Je sobota večer, jsem doma a říkám si, že půjdu brzo spát a zítra se hned pustím do učení a úkolů, které do školy mám. Čáry se mi nějak moc nechtělo slavit, takže jsem si řekl, že tenhle rok vynechám. Něco jsem si četl na netu, když v tu chvíli mě vyruší můj modrý kamarád - fuckbook >
Píše mi kamarád, se kterým jsem na Zš zažil úžasné roky. Během chvíle je jasný, že zajdeme ven. Na výzvu aby koupil ledový čaj, že donesu vodku odpovídá tím, že nepije kvůli lékům.

Sejdeme se na kobylkách, shodneme se, že radši zajdeme na čáry do Zdib, než na Apriles, který by pro nás byl premiérou a novinkou. Jdeme k zástávce busů, kde jezdí třístovky a z jízdních řádů nemůžeme skoro nic vyčíst, jak na ně nejsme zvyklí. Takže voláme těm nejpovolanějším - 1188

Zjistíme, že máme půl hodiny času, takže si skočíme do žabky pro něco na zub (pro něco tekutého :) Kamarád se mocně předzásobí nealko pivy, já si koupím jen jedno autobusové.
Ohromná legrace začíná, když musím pivo schovat, když máme jít do autobusu. Pivo dám pod bundu, vypadá to hodně divně, když mám jednu ruku o 20 čísel výš. Nakonec si pivo dávám do kapsy, alespoň část, kryji ho rukou a chodím jak mentál :)

Za chvíli dorazíme do Zdib a za další chvíli také na místo činu. Jen tak stojíme a povídáme si, máme si toho taky hodně co říct. Popíjíme a pak se jdeme podívat kus opodál, nahoru. Potkáváme tam další lidi, známé i neznáme tváře ;) Potom jdeme nazpátek dolů k ohni, sedáme si a náš pohled je magneticky přitahován tou obrovskou sálající hromadou dřeva. Cítím se fakt dobře, je zábava, jsem veselej z toho, že jsem venku mezi lidma a ještě veselejší z toho, že vidím Marka, super člověka! :)

V tom najednou nás všechny ohodí sprška tekutiny, piva a za námi slyšíme tupou dunivou ránu. Moje první reakce -
Děláš si prdel? To pivo si vylížeš!

Potom se rozkoukám do té polotmy za námi a vidím, že dva týpci, pevně svírající jeden druhého, se tam válí za námi. Během pikosekundy mi dochází o co jde. Vyskočím na nohy a jdu mezi ně. Pravačku mám na bílém bojovníkovi, levačku na Zeleném. Pořád řikám hesla jako: Klid, uklidněte se, nechte toho.

Během druhý pikosekundy přibíhá holka a pomáhá mi odtáhnout bílého bojovníka pryč. Jeho vztek je teď proti mě a musím si dávat pozor na jazyk.

běloch: To je tvůj kamarád!!?
já: Nikdo neni můj kamarád.
běloch: Proč jsi přišel?!
já: Nechci aby jste se rvali, dá se to vyřešit jinak.
* pak jsem si musel vyslechnout filipiku na toho druhého provkatéra, agresora a kdoví co ještě..

Zajímavá dohra byla když jsem se vrátil a tlumočil co se právě stalo, jelikož kamarádi absolutně nepostřehli co jsem udělal. Holka, která mi pomáhala odtáhnout bělocha přišla za tím druhým, zeleným a fackovala ho jak malého kluka. Samozřejmě za přídavku proudu sprostých slov.

Potom už jsme se vraceli a s tím návratem jsem to krapet nedomysleli, takže jsme se prošli 7 km zpátky do prahy, Kobylis. Ale to nám vůbec nevadilo, při tom klidném prostředí jsme si dobře popovídali a řekli si i věci, které neříkám nikomu nebo absolutnímu minimu lidí. Ještě jsme zapadli do jednoho dodělávacího podniku. U vedlejšího stolu seděli 4 lidí v županech, přijdu k nim a pravím:

,,Čau lidi, nevadí, že jsem si dneska nevzal župan? Já váhal jestli si ho vzít, ale pak jsem si říkal, že venku nebude taková zima." Ještě chvíli se s nimi bavím, ale jelikož jich je 5 tak není zrovna lehké bavit se se všemi, všechny bavit, takže po chvíli jdu zpět.

Akci hodnotím celkově jako super, do ničeho jsem se nenutil, všechno co jsem dělal tak to bylo jen protože jsem chtěl. Potkal jsem lidi, které jsem neviděl roky i měsíce (Marek (:
Taky jsem dost vzpomínali, hlavně při cestě domů. Kobylisy jsou pro nás vzpomínkami mocně protkány.

Ze života O3 Potkávací hra

Ahoj,, kam jedeš?

Máte rádi ten okamžik, kdy jdete ulicemi, jedete v MHD nebo jen tak někde postáváte a najednou uvidíte známou tvář? Já rozhodně jo, baví mě překvapení náhody a nečekané události. Jsou to vzácné chvíle, kdy potkáte někoho, koho znáte 2 týdny.

Protože když se nad celou věcí zamyslíte, tak vám dojde, že pokud by jste daného člověka nepoznali nedávno na privátě/akci/ přes kamarády/jinak tak byste ho minuli a nevšimli si ho.
Kolik takových lidí, které v budoucnu poznáte teď míjíte?

Myslím, že hodně a vždy na ně rychle zapomenete. Jelikož se vám k zážitku, že vidíte chlápka s aktovkou a oblekem nezapíše žádný pocit. Jedná se o normální den, rutinní situaci a vy jako každý den žijete svůj život, nic neobvyklého. Za posledních pár měsíců jsem poznal ze svého sídliště tolik lidí.. (kolem 10-15) A když si pomyslím, že budu poznávat stejným tempem... Tato představa se mi docela líbí, s některými z těch známých se bavím jen když spolu jedeme MHD - vždy si řekneme část příběhu a ten dokončíme za pár dní, občas za týden/dva.

S někým si povídám radši, s jiným zase občas trochu mlčíme. Tohle neplatí jen u potkávání ale samozřejmě také ve škole, při akcích, když s někým jdete ven. A o tomhle to celé je, nezalíbíte se všem a také se všichni nezalíbí vám. Kdybych si se všemi rozuměl jako s nejlepší kamarádkou, tak už to nebude žádné - extra porozumění, stejná vlna ale trapná, stereotypní a normální rutina. Říct půl věty a ani jí nedekončit, jelikož druhý ví co chcete říci.

Baví mě hledat lidi se kterými jsme na stejné vlně. Tito lidé spolu komunikují na zcela odlišné úrovni. Pokud si nevysvětlují něco nového a neznámého tak nemáte moc šanci pochytit o čem se vlastně baví. Nebo se také stává, že jeden něco vysvětluje a splete slova, řekne to úplně opačně. Ale jelikož jeho druh je podobně naladěný tak to pochopí a ještě se pousměje nad tím jak to druhý pomotal.

Abych moc neodbíhal - baví mě potkávat lidi, třeba v pátek jsem potkal hned 3 lidi. 2 holky a jednoho kluka. A šlo to dost rychle po sobě, během hodiny jsem stihl potkat všechny :D První byl spolužák, jdoucí směrem do školy, já zase ze. Druhá byla holka, se kterou už se nevídám, nepsali jsme si měsíce ale stejně jsme se těch pár minut co jsme seděli na lavičce a čekali komu dřív přijede bus dost živě komunikovali ;) A třetí byla bývalá spolužačka mého bratra, kterou jsem viděl jen jednou před rokem. Takže jsem jí musel notně osvěžit pamět a říct něco o ní (třeba kam chodí na školu a obor + že, vůbec nemá čas ((to by asi platilo na každýho s tim časem :D

Pátek byl na potkávání v kvantitě hojnej, soboty a neděle jsou zase o potkávání těch samých lidí, tedy kamarádky. Za poslední rok jsem jí nejméně 5X viděl a ještě 2X jsme se dali do řeči, vždycky ohromná legrace :)

Smíšek