sobota 4. června 2011

Ze života O5 Den na plne kule část prvá

Zdravím

Dlouho už jsem nenapsal žádný report ani článek a trochu mi to i chybí, proto dnes napíšu takový ,,zápis do deníčku".

Abych mohl dobře popsat svůj páteční den, tak začnu už od čtvrtku. Ve čtvrtek večer jsem byl u kamaráda, většinu času jsem oba byli na svém PC a povídali si. On si psal na skype se svojí holkou a ještě nějákou další ženou. Občas si nevěděl rady nebo si nebyl jistej jestli něco může poslat, tak jsem mu poradil co si smí a co nesmí dovolit. OBčas jsme se zasmáli a ještě radši byl Téčko, když viděl, že slečna/y pozitivně reagují : )

Naše vymyšlená hláška:
Jsem u kámoše / Spí u mě kámoš. Budou nás bolet prdele/ Už nás bolej prdele.
* pak počkám až ten/ta na druhé straně začne psát a napíšu
Sedíme tu na gauči už 3 hodiny
*občas to napíšu i později,, úspěch stoprocentní : )
Pořádná sranda začala až teprve když vlezl na seznamku a projížděl inzeráty, společně jsme na ně vymýšleli odpovědi. Některé jen for fun, jiné i vážné.

Inzerát: Hledám milého kamaráda.
Reakce: Taky hledám kamarádku, doufám, že to neni naše jediná společná věc ; )

Inzerát: Chci zase zažít ten pocit šimrání motýlků v břiše.
Re: A já zas chci aby mi stál klacek od prvního pohledu a to rovnou 24 hodin v kuse.

Seznamka nás přestala bavit, takže Téčko se vrátil k badoo a já jsem si začal hrát hudební hru. Šli jsme spát až k ránu,, asi ve 4. Divný, že jsem se vzbudil už v 8 a nechtělo se mi spát. Jen co se zbudil i Téčko jsme se najedli tak jsme vyrazili směrem podolí.

Jak jsem byl navyklej z pondělí tak jsme měli v plánu plavat třikrát po dvaceti minutách, což jsme ze 2/3 splnili. Ale zase jsme toho stihli dost za hodinu, 40 minut plavání, 10 minut sauna, trocha oddychu a taky jeden průšvih ; )

Ten se stal vevnitř v krytém bazénu. Stáli jsme s Téčkem u nejmenšího skokanského prkna, ze kterého jsem v životě nikoho neviděl skočit. Voláme na plavčíka:

My: Plavčíku
My: Plavčíku!!
*otočí se
My: Můžeme z toho prkna skočit.
On: Ne
My: Jenom po nohách...
On: Ne
*neřekl to moc nahlas
Já: Takže můžeme?
* kroutí hlavou, neguje
Já: (k Téčkovi) jdu támhle k oknu a pak skočím, teď na nás čumí..

Po chvíli jsem se vrátil, vylezl po schůdkách na prkno, překročil tabuli s nápisem ZÁKAZ VSTUPU abych po ní neuklouzl. Jdu dál po prkně. Plavčík řve ať neskákám ale já jdu až na konec a skáču, jen slyším táhlé Néééééé ; )

Vynořím se po několika sekundách a už na mě řve, že jsem skočil (ne asi ty sherlocku..)
Odpovídám něco ve smyslu, že jsem neskočil ale jenom slezl z toho prkna. Přísně si to razí ke schůdkům, řve na mě ať vylezu. Nechci ho ještě víc nasírat takže plavu k němu.
Říká, že mě vyvede ochranka, na což vůbec nereaguju a vlastně na něj už vůbec nereaguju.

Stojí u schůdků, ruku připravenou, že mě čapne pod ramenem a půjdeme bůhvíkam. Ale já vylezu a hned jdu pryč od něj k oknu. Kdyby mě chytil tak se mu vyvlíknu, a kdyby byl přísnější tak ho hodím do hlubin (vzít si ručník a utéct bych stihnul ; )

Pohrozí mi, že ještě jednou a vyvede mě ochranka. Jen doufám, že tam bude příště jinej abych mohl zase skákat : )

Žádné komentáře:

Okomentovat