Je 8.3. úterý a já jedu na skok dom, potom zase do školy. Jsem na Muzeu a vidím kus od sebe slečnu jdoucí mým směrem, podíváme se na sebe a potom už příjíždí metro. Dívka naštěstí nastoupila do stejných dveří jako já. Říkám si, že pokud vystoupí, na Kobylisích nebo Holešovicích, tak je její osud zpečetěn :D Pokud vystoupí jinde, tak vyřadila sama sebe. Měla na očích sluneční brýle, takže jsem vůbec nemohl poznat kam kouká. Já jsem koukal všude kolem ní, jen ne na ní. Jedeme dál a naštěstí vystoupí na kobylkách, stejně jako já.
Trochu se loudám aby se dostala předme mě. Měla puštěnej ipod, překážka ale nic co bych nezvládl.Přistoupím zleva a poklepu jí na rameno. Otáčí se a vytahuje z uší sluchátka, pak začínám se slovy:
já: Ty jedeš domů?
ona: Jo. *trochu se pootáčí a začíná si nandavat sluchátka
já: Taky právě jedu domů a pak zase na skok do školy.
já: A kam jedeš?
ona: Do Bohnic :)
já: Přesně to jsem potřeboval slyšet :D
já: Jedu právě 144 nebo 1O2, na jakou zastávku potřebuješ?
ona: na Krakov.
já: Tak můžeme jet spolu 102
*povídali jsme si a říkal jsem taky o víkendu nebo o demonstraci kterou, budeme pořádat, Pyjamos ride nebylo třeba zmínit :D
já: Neměla bys nosit ty brýle :) **měla na hlavně pěkný, atypický sluneční brýle stylu wayfarer
ona: Jo a proč?
já: Protože pak nejsou vidět tvoje pěkný řasy;)
*dál jsme si povídali třeba o studiu v zahraničí, nebo sportování
** už jsme byli skoro na mojí zastávce takže přichází poslední krok
já: Dáš mi na sebe kontakt abychom si mohli napsat?
ona: na facebooku jsem ... ...
já: díky ;)
ona: Napiš .! *dobrý znamení, nebylo to tak, že bych z ní kontakt sáhodlouze tahal a dokonce sama chtěla abych se jí potom ozval ;)
**celé to trvalo tak 10 minut a nejlepší, že jsem vůbec nenabral zpoždění
Žádné komentáře:
Okomentovat